Užitečné poznámky

Jednotlivé skládanky jsou řazeny podle obtížnosti. Doporučuji začínat od těch nejjednodušších, které vám umožní vstřebat do sebe způsob popisu - jazyk, kterým jsou návody psány. Zvláště u těch, které pro vás nebudou ničím novým důsledně sledujte jednotlivé kroky, a nikdy nevěřte, že ono to nějak dopadne.
A kdyby bylo nejhůř,
tel. 235 318 457

Vysvětlení přesného významu některých slov, užívaných při popisu papírových skládanek

Horní:
nejdále od skládajícího.
Dolní:
nejblíže u nás. Stejný význam jako např. horní a dolní okraj stránky.

Vrchní:
nejdále od podložky na které skládáme.
Spodní: nejblíže k podložce.
Např. zavřená kniha ležící na stole má vrchní desku, kterou můžeme obrátit a spodní, která leží na stole.

Dělit:
můžeme výšku nebo šířku, u tvarů, kde je to jasné třeba i délku případně roh. Jedná se vždy o přeložení papíru, které rozdělí to, co se dělit má.
Jestliže není výslovně uvedeno jinak, dělíme vždy napůl.
Např. máme-li před sebou čtverec a následuje pokyn "dělíme výšku", vznikne nám ležatý obdélník.

U překládání je dobré uvádět i směr pohybu, kterým překládáme.
Např. máme-li před sebou opět čtverec a následuje pokyn "dělíme levou a pravou hranu, překládáme zhora", bude výsledný tvar ležatý obdélník, který se dá na dolní (zdůrazňuji, že nikoli na spodní) straně rozdělit na vrchní a spodní vrstvu.

Obrátíme podle svislé osy:
Provedeme tak, že složený tvar obrátíme stejně jako např. stránku v knize.

Obrátíme podle vodorovné osy:
Po tomto otočení se z horního okraje stal okraj dolní a ze spodní strany strana vrchní. Levý okraj zůstal levým, ani pravý se samozřejmě nezměnil.

otočíme po směru hodinových ručiček.
Otočíme-li např. ležatý obdélník po směru hodinových ručiček o 90 stupňů nebo o čtvrtkruh, dostaneme obdélník navýšku, jeho původně levý okraj se stal okrajem horním, horní pravým atd.

Vyznačíme.
Provedeme přeložení, které hned vrátíme. Vytvoříme tak jen jasnou čáru, která bude užitečná později. Kromě vzniku této čáry se nic nezmění.

Výrazně vyznačíme.
Provedeme přeložení, které hned vrátíme, dále přeložení po stejné čáře provedeme i na druhou stranu a vrátíme i to. Papír je nyní ochoten se ohýbat na obě strany po vzniklé čáře.

Pro přesné skládání je dobré pracovat na podložce, práce volně ve vzduchu bývá obvykle méně přesná.
Pokusím se popsat, jak je možné dosáhnout maximální přesnosti skládání i bez zrakové kontroly.
Představte si, že potřebujeme přeložit čtverec po jeho úhlopříčce.
Položíme na sebe dva protilehlé rohy a chytíme je palcem a ukazováčkem pravé ruky.
Ta pravá ruka platí u většiny lidí, rozhodující je, aby ruka s lepším hmatem zůstala volná.
Ukazováček a palec levé, citlivější ruky položíme na hrany překládaného papíru blízko k rohům drženým pravou rukou. Pravá ruka dotahuje rohy tak, aby se hrany papíru opřely o prsty levé ruky.
Jestliže jsou hrany opravdu souběžné, opřeme si pravý ukazováček ze strany o desku stolu a levou rukou provedeme složení papíru, který je položený na desce stolu. Při skládání samozřejmě postupujeme od držených rohů směrem k vznikajícímu přeložení.
Jestliže překládáme papír třeba napůl, uděláme si začátek přeložení na jedné, pak na druhé straně a teprve potom oba konce přeložení propojíme. Nebojte se každé přeložení provést důkladně, v poslední fázi klidně užijte dlouhého škrábnutí nehtu po celé délce přeložení.
Při překládání rohů doporučuju nejprve vytvarovat dělený roh třeba nehtem do žlábku, nehet žlábkem projíždí, jakoby chtěl papír řezat, ne škrábat, a od takto upraveného rohu teprve vedeme přeložení dál.

Vnímejte, prosím, pokyny velice pozorně a pracujte, co možná nejpřesněji.
Přeju nám úspěch. Mojža